Cyklovýlet do Otrokovic

Letošní parné léto nabídlo jen pár dnů vhodných k cyklistice. Jeden takový se naskytnul a my konečně vytáhli kola ze sklepa. Před cestou bylo třeba provést jen pár drobných úprav, jako přifouknutí a nebo povytažení sedla o kousek výš, jinak byly naše bicykly v perfektním stavu, a to díky servisu ve  firmě Kolofix a o.p.s. Dejme dětem šanci, která opravu sponzorsky pro náš DD zprostředkovala. Cílem naší výpravy byl přístav v Otrokovicích, vzdálený necelých 20 km. Dobrému počtáři nemohlo ujít, že i s cestou zpět našlapeme skoro 40 km, což se na první pohled mohlo zdát jako pěkná porce. Naštěstí takových počtářů se moc nenašlo, tak jsme se mohli pustit na cestu. Cyklostezka okolo řeky Moravy byla prázdná a nádherná příroda ubíhala okolo nás rychle. Tak jsme s malpou přestávkou u spadeného stromu zvládli cestu na místo za hodinu a půl. Přístaviště na břehu řeky je nově zrekonstruované a je vidět, že se tam o to starají. Bohužel se starali zrovna při naší návštěvě. Tak dva traktůrky a další dva sekáči, kteří se s pracovním nasazením pustili do trávy, nám natolik pokazili plánovanou idylku zaslouženého relaxu, že jsme po chvíli nabrali směr domů. Tempo jsme si rozvrhli už pomalejší a více jsme se kochali malebným okolím. Až do té chvíle, než se za námi objevilo hasičské zásahové vozidlo s puštěnými majáky. Dojeli jsme ho právě na místě spadlého stromu, který ukončil svůj život při včerejší bouřce. Chlapi v hasičských stejnokrojích jej naporcovali fakt rychle, tak jsme mohli projet bez delší zastávky. Za nedlouho jsme už viděli špičky kroměřížských kostelů, a i když cíl byl v dosahu, tak některým sportovcům začala docházet energie. Zmrzlina u Kauflandu pomohla a tak jsme úspěšně dorazili až domů a zbytek dne jsme byli příjemně unavení a užívali se prázdninového volna.

                                                                                                                                                    Kamil Hrudík